O Novém Zélandu

Poloha

 
Nový Zéland je stát v jihozápadní části Tichého oceánu.
Tvoří ho dva velké ostrovy - Severní a Jižní a další menší ostrůvky
 

Dějiny

Prvními obyvateli byli Maorové (asi v 9. století). Prvním Evropanem, který roku 1642 objevil tyto ostrovy, byl holandský mořeplavec Abel Janzoon Tasman. Další návštěvník z Evropy, kapitán James Cook, sem dorazil až roku 1769.

Mezi Maory existovala válečnická kultura, lov lebek a kanisbalismus. 

Až v roce 1840 založili britští osadníci na Severním ostrově město Wellington a Nový Zéland, lukrativní pro Spojené království zejména pro úrodnou půdu a mírné klima, byl prohlášen jako závislé území Nového Jižního Walesu pod britskou ochranou. K tomuto mohlo dojít až po vyjednávání s náčelníky domorodých Maorů, kteří především díky misionářským snahám byli uchráněni před vyhubením.

Když bylo na Jižním ostrově roku 1861 objeveno zlato, zemi zasáhla vlna osadníků, kteří se tu pokoušeli přijít k nějakému jmění. V 60. letech 19. století se osadníci a Maorové přeli o půdu  a došlo k několika krutým válkám, v jejichž důsledku Maorové přišli o mnoho svých práv a území, zděděných po předcích.

Roku 1907 se Nový Zéland stal nezávislým státem, zůstal však vázán silnými politickými a hospodářskými pojítky k Velké Británii. Dne 11. prosince 1931 se stal fakticky nezávislým v rámci Commonwealthu. Později se země více sblížila s Austrálií a dalšími státy jižního Tichomoří. Po období maorských nepokojů v 70. letech dnes znovu ožívá zájem o maorskou kulturu a tradici.

 

 

(Zdroj https://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%BD_Z%C3%A9land)